Archive for the ‘Byliny’ Category

Rakytník řešetlákový (bylina)

Úterý, Srpen 11th, 2009
Fotografie rakytníku řešetlákového

Rakytník řešetlákový – plody
(Hippophae Rhamnoides L.)

Hippophae Rhamnoides L., „lesklý (třpytící se) kůň“, Sea Buckthorn

Rakytník řešetlákový je dvoudomá trnitá keřovitá rostlina, dorůstající výšky 0.5-6 metrů (dle místa výskytu). Původní domovinou rakytníku řešetlákového jsou suché a písčité oblasti mírného a subtropického pásma Eurasijského kontinentu. V současnosti se s rakytníkem můžeme setkat v oblastech napříč celou Evropou a Asií.

Samičí keř rakytníku řešetlákového produkuje oranžové, 6-9 mm v průměru široké, měkké a šťavnaté bobule s vysokým obsahem vitamínu C (v průměru 120 mg na 100 g bobulí). Je tak pravdou, co se o rakytníku tvrdí: svým obsahem vitamínu C vysoce převyšuje ostatní známé plodiny.

Vliv rakytníku řešetlákového na člověka

Syrové bobule rakytníku řešetlákového jsou, ač jedlé, svojí chutí (kyselá, svíravě trpká) ne příliš ke konzumaci vhodné. Přesto se s rakytníkem setkáváme jak v tradičních asijských medicínách, tak i v současném západním světě. Rakytník se využívá ve farmacii, kosmetice i v potravinářství. Plody rakytníku obsahují cca 190 bioaktivních složek (vitamín A, betakaroten, vitamín C, vitamín E,organické a nenasycené mastné kyseliny). Rakytníkový olej (ze semen i dužiny plodu rakytníku) je velice ceněný v oblasti dermatologie, šťáva z rakytníku je vynikajicím doplňkem stravy.

Rakytník řešetlákový:

  • podporuje imunitní systém
  • pomáhá při léčbě srdečních příhod
  • reguluje činnost krevního oběhového systému
  • stimuluje činnost vnitřních orgánů (játra, plíce)
  • chrání před volnými radikály
  • podporuje proces látkové výměny v pokožce
  • podporuje hojení jizev a ran
  • má léčebný vliv na ekzémy, suchou pokožku
  • brání předčasnému vypadávání vlasů

Obsah výživných látek v rakytníku

Rakytník řešetlákový obsahuje velké množství výživných látek:

  • vitamíny C, E a jiné
  • batekaroten (vitamín A)
  • Omega 3, Omega 6, Omega 9 nenasycené mastné kyseliny
  • základní mastné kyseliny
  • stopové prvky a minerály (vápník, železo, mangan, křemík, atd)
  • aminokyseliny (18 druhů)
  • flavonoidy (antioxidanty)

Meduňka lékařská (bylina)

Neděle, Srpen 9th, 2009
Fotografie meduňky lékařské

Meduňka lékařská
(Melissa officinalis L.)

Melissa officinalis L.

Lidové názvy:
dubravník, marulka, materník, marule, medlinka, medun, medunice, rojovník, včelník, thé matkové, doubravnice, lemonika, meduňka, včelanka

Meduňka lékařská je vytrvalá léčivá bylina, dorůstající výšky 0.7 – 1.5 metru. Původní domovinou meduňky lékařské je oblast kolem Středozemního moře a Malá Asie. V našich zeměpisných šířkách se často pěstuje na polích a zahradách, často však meduňku můžeme nalézt jako rostlinu planou.

Užitek a účinky Meduňky lékařské

Meduňky lékařské se jako léku užívalo už ve středověku. Hojně se využívá i nyní, obzvláště v lidovém lékařství. Užitečnými částmi meduňky jsou zejména její listy (folia Melissae), trhané v době květu a které – rozemnuty v ruce, připomínají svojí vůní citrón. K léčivým účelům se však dá použít i celé nati meduňky lékařské (herba Melissae) – ta obsahuje velké množství éterických olejů. Právě meduňkového oleje se užívá též při výrobě parfémů a různých kosmetických doplňků.

Meduňka lékařská – pěstování a sběr

Chceme-li meduňku lékařskou pěstovat v domácím prostředí, je třeba zvolit dobrou, hlinitou humusoidní půdu. Meduňku lze pěstovat ze semen, dělením starých rostlin, případně odnožemi.

Semeno se vysévá v brzkých jarních měsících na dobře obdělaný záhon, nepříliš hluboko. Po vzejití rostlin se protrhají a později, když zesílí a dorostou na cca 10cm výšky se přesadí na jiný záhon tak, aby mezi jednotlivými keři meduňky byly mezery cca 25cm. Druhý rok na jaře se keříky opatrně vyrýpou v době prvního zazelenání se. Rozdělí se na dva až tři kusy a vysadí na definitivní místo tak, aby mezi jednotlivými keři meduňky byly mezery kolem 40cm. Zpočátku je dobré odstraňovat z okolí meduňky plevel, v pozdějších fázích už toto není nutné – rostlina udusí plevel sama.

První sklizeň meduňky lékařské je možno započít koncem května. Rostliny se požnou blízko u země a zbytky se pečlivě okopají. Druhý termín sklizně bývá kolem konce srpna, třetí pak za příznivých klimatických podmínek pozdě na podzim.

Chcete-li získat léčivé extrakty pouze z listů meduňky, je nutné je otrhat z posekané rostliny za čerstva.

Uřezané rostliny se usuší v tenkých vrstvách, denně jednou obracených. Usušené byliny skladujte na vzdušném místě.

Kustovnice čínská (bylina)

Sobota, Srpen 8th, 2009

Lycium chinense Mill, gǒuqǐzi, GOJI [godži], wolfberry

Kustovnice čínská
(Lycium chinense Mill)


Kustovnice čínská je keřovitá trvalka, dorůstající výšky 1-3 metrů a plodící oranžovo-červené, elipsovité, 1-2 cm dlouhé bobule. Původ této rostliny hledejme kdesi v jihovýchodní Evropě až jihozápadní Asii.

Kustovnice cizí (za kterou lze snadno kustovnici čínskou zaměnit) v současnosti roste takřka po celém světě, zatímco kustovnici čínskou nalézáme hlavně v severní centrální (Ning-sia – Chuejská autonomní oblast) a západní (Sin-ťiang – Ujgurská autonomní oblast) Číně – především díky jejímu průmyslovému pěstování v těchto lokalitách. Pověst plodů kustovnice čínské, pěstované v provincii Ning-sia (Ningxia) na plantážích v úrodných zátopových oblastech podél Žluté řeky, je rozšířená po celé Asii. V této oblasti se se sklidilo téměř 42% (13 mil. kg, 2001) z celkové produkce plodů kustovnice čínské v Číně. Tato země, coby největší producent, exportovala v roce 2004 95,000 tun kustovnice čínské v hodnotě US$120 mil.

Kustovnice čínská – léčivé účinky

Plody kustovnice čínské hrají dlouhou a nezastupitelnou roli v tradiční čínské medicíně. Dle starých čínských léčitelů kustovnice posiluje imunitní systém, zlepšuje zrak, chrání játra, zvyšuje produkci spermií, zlepšuje krevní oběh a má kladný vliv na mnoho jiných orgánů (ledviny, plíce) a životních funkcí člověka. Kustovnici čínskou, nebo i cizí, využívají samozřejmě i další tradiční medicíny (korejská, japonská, tibetská).

Některé ze zveřejněných studií (převážně čínských) publikovaly příznivý dopad používaní kustovnice čínské na kardiovaskulární systém, dále její protizánětlivé, protirakovinné a antioxidační účinky. V neposlední řadě byly také reportovány příznivé vlivy na mužskou potenci a sexuální libido.

Pravdou je, že velmi málo výsledků těchto studií bylo potvrzeno západními vědci, případně klinickými testy, nebo autoritami v oboru.

Kustovnice čínská – obsah výživných látek

Plody kustovnice čínské obsahuje velké množství výživných látek:

  • 11 základních minerálů a 22 stopových prvků
  • 18 druhů aminokyselin
  • 6 základních vitamínů
  • 8 polysacharidů a 6 monosacharidů
  • 5 druhů nenasycených mastných kyselin, včetně kyseliny linolové
  • 5 druhů karotenoidů, včetně beta-karotenu a zeaxanthinu

Sušené plody kustovnice čínské.